Komerční a burzovní rada, velkoobchodník semeny Jindřich Vaněk
Český podnikatel a obchodník Jindřich Vaněk se narodil 31. července 1869 ve slovinském Mariboru. Vaňkova rodina se záhy po jeho narození přestěhovala do Prahy, kde se později stal velkoobchodníkem semeny, komerčním a burzovním radou, členem Pražské plodinové burzy a členem Akademie zemědělských věd. Byl také stálým soudním znalcem z oboru semen Obchodního soudu, Zemského trestního soudu a Pražské plodinové burzy.
V roce 1899 založil semenářský závod „Semena Vaněk, spol. s r.o.“ který zpočátku sídlil na Václavském náměstí v bývalém hotelu Zlatá husa. V průběhu 11 let se závod díky úspěchům firmy rozrostl na 120 zaměstnanců a stal se tak největším svého druhu v samotném Rakousku-Uhersku, pozici si pak udržel i za první republiky. Novým firemním sídlem se staly firemní domy na Bubenském nábřeží. Objekt byl tvořen vozovým parkem, sušičkou semen, třídírnou, balírnou, skladem, který dokázal pojmout na 200 vagónů zboží, a velkým dvorem s proskleným přístřeškem, kde se konaly velkolepé přehlídky pečlivě vypěstěných nových odrůd nebo zahrádkářské sešlosti. Semenářství Vaněk se hrdě hlásilo k zahraniční i tuzemské zahradnické špičce. Své produkty dodával jak na venkov drobným zemědělcům a hospodářům, a to především jetely, traviny, pícniny, okrasné druhy, semena palem kaktusů, ale k jeho odběratelům patřil také i samotný dvůr černohorského krále Nikoly I.
Jindřich Vaněk napsal řadu odborných i populárně vědeckých článků do novin a zahradnických časopisů. Z jeho autorské dílny vycházel pravidelně mezi lety 1906 - 1931 „Vaňkův zahradnický rádce“, kde odbornými články doprovázel ilustrované katalogy svého zboží. Vydával obsáhlé katalogy, které publikoval i v Ottově slovníku naučném. Jeho firma se mohla pochlubit množstvím nových odrůd, především macešek, které pojmenoval po sobě a své manželce. Známý byl také pod přezdívkou "člověk práce", kterou nedostal jen tak mimochodem. Žil pro svoji profesi a láska k ní se mu stala i osudnou. Po komunistickém puči, který na něj tíživě dolehl i přípravou konfiskace celého jeho majetku se rozhodl dobrovolně odejít ze světa dne 15. března 1948 ve věku 79 let. Konfiskace majetku zasáhla jak rodinný závod „Vaňkova semena“, tak neorenesanční dům v Lazarské ulici.
Manželé Vaňkovi zakoupili rohový dům č.p. 11, Lazarská 6 na Novém Městě 30.10.1918 dle smlouvy trhové od Společenství řezníků novoměstských a vyšehradských v královském hlavním městě Praze. Prodávajícímu společenstvu nechali bezplatný přístup a užívání po dobu dvou let prostor zasedací síně a výborovnu s předsíní v domě. Společnost řezníků si po uplynutí doby nadále na čtyři roky prostory pronajala. Manželé Vaňkovi koupený dům dne 9. 3. 1921 dle Smlouvy postupní celý věnovali svým čtyřem nezletilým dcerám rovným dílem. Ema, Olga, Jindřiška a Blanka se zavázaly, že dům neprodají, ani na nikoho nepřevedou. Finanční prostředky, které jim dům přinese pak měly užívat čistě na náklady, údržbu, daně, přirážky a veškeré veřejné dávky. Žádnou z dcer tak neměly stihnout platy z domu. Dnem 1. 9. 1953 byl tento dům rozhodnutím Ministerstva paliv svěřen do operativní správy Státního ústavu pro projektování uhelných dolů a závodů naftového průmyslu Bánské projekty Praha. Na základě zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích byl tento dům navrácen potomkům původních majitelů.
Strana 1